Orientační běh Ostrov 2019

Orientujete se v Ostrově? Naši žáci ano, a dokonce velmi, ale opravdu velmi dobře. Tým vyslaný letos na tuto již tradiční krajskou soutěž ve složení Milan Poprocký, Tadeáš Lipavský, Gábina Walterová a Míla Walter nenechali nikoho na pochybách, že jsou skutečnými přeborníky a posbírali od každé medaile jednu: Milan Poprocký za 3. místo, Míla Walter za 2. místo a Gábina Walterová za 1. místo. Upřímně jim blahopřejeme a držíme palce do další soutěže, kterou bude Schodoběh v Karlových Varech. foto zde

Kouká, jak když mu uletěly včely…

…a my už víme, jak to vypadá. Ukázali nám to herci Karlovarského hudebního divadla v představení Jak Lesíčkovi uletěly včely do Bavorského lesa a věřte, že to vypadalo s naším lesem docela špatně. Ale nakonec, jako v každé správné pohádce se vše v dobré obrátilo, hlavně zásluhou dětí, které dobře věděly, co do lesa nepatří a pomohly les uklidit, aby se k nám včelky mohly vrátit. Takže konec dobrý, všechno dobré, a když nám ten nový školní rok tak pěkně začal, určitě i dobře skončí…

Loučíme se

Milí čtenáři,
dovolte, abych letošní školní rok uzavřela projevem naší žákyně, který pronesla u příležitosti slavnostního rozloučení se školou:
Vážené paní učitelky, milí žáci,
devět let uplynulo jako voda. Je konec školního roku a já zde stojím, za naší třídu, ačkoliv jsme si nedokázali představit, že tato chvíle nastane.
Je to už dávno, co jsme byli malí vystrašení a zároveň plni naděje, co nás v té škole asi čeká. Paní učitelky nám vyprávěly, jak se budeme učit zároveň s hraním a všechno bude skvělé. My jsme jenom koukali těma velkýma upřímnýma očima a věřili jsme každému slovu. Postupně času jsme však pronikli do reality a zjistili, že ne vždycky budou dobré výsledky bez úsilí a snahy. Za tu dlouhou dobu, co jsme spolu, jsme si nasbírali obrovské množství vzpomínek. Samozřejmě si všichni budeme pamatovat naše skvělé učitelky a jejich hlášky typu „ bože, co já to mám za třídu“ anebo „přines mi žákovskou“.
Děkujeme všem učitelkám za jejich ochotu nám pomoct, poradit a naučit.
Víme, že někdy, pardon …často… No tak dobře, skoro každý den to byl opravdový boj. Děkujeme naší paní třídní učitelce za její výdrž a ochotu nás něco naučit. Proto se omlouváme za způsobené problémy a nervy. Víme totiž, že je budete potřebovat pro další generaci a tak vám přejeme hodně štěstí, protože to budete potřebovat.
Chceme ještě jednou poděkovat všem učitelkám, děkujeme za krásných devět let.

Myslím, že k tomu není co dodat.
Mgr. Renáta Drechslerová